Meat či nemít?

NTK, Balingův sál, pátek 21. 10., 17:00

film: Touha po mase, Marijn Frank, Holandsko, 2015, 72 min

Zdají se vám sny, že jste vepřová kotleta škvařící se na grilu a nemůžete se dočkat, až vaše šťáva někomu proteče mezi zuby? Sníte o tom, že vám ztepilý šéfkuchař vmasíruje kořenící směs do všech záhybů vašeho libového zadního? Pak máte podobný problém jako holandská režisérka Marijn Franková.

Diskuse o psychologických a fyziologických aspektech vztahu k jídlu.

hosté: MUDr. Radkin Honzák, CSc. (Psychiatrická léčebna Bohnice), prof. Ing. Jaroslav Petr, CSc. (Výzkumný ústav živočišné výroby), prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. (Národní ústav duševního zdraví)

Mikrobiomu už nepomůže ani svěcená voda

 

rh
MUDr. Radkin Honzák

Jestliže má mikrobiom takovou moc, jak se zdá, mohl si nás do jisté míry „vyšlechtit“ ke svému obrazu. Je podle vás otázka potřeby jíst, či nejíst maso podmíněná biologicky nebo sociálně kulturním vývojem?

Mám za to, že nelze mikrobiom ovlivnit natolik, aby v něm nezůstaly základní dvě skupiny bakterií. Jde pak jen o jejich rovnováhu, či převahu jedné či druhé. Otázka vegetariánství je otázkou navýsost kulturní, člověk od přírody je omnivor (=všežravec) a bylo to právě maso, které před desítkami tisíc let jako zdroj bílkovin přispělo k rozvoji našeho mozku. Profesor Lieberman se domnívá, že rychlí běžci, schopní uštvat antilopu, stojí (vlastně běží) u základů vzestupu Homo sapiens sapiens před 70 000 lety.

Když už jsme u toho – dokáže rostlinná strava, samozřejmě při správném výběru, skutečně kompletně nahradit všechny potřebné zdroje živočišného původu?

Existuje skupina takzvaných esenciálních aminokyselin, tedy stavebních jednotek, z nichž vznikají bílkoviny, které si tělo neumí samo vytvořit a je nutné je získat v potravě. Vegetariáni sice tvrdí, že lze složit (dost složitě) stravu tak, aby potřebné množství těchto látek obsahovala, poslední výzkumy se ale vymezují velmi kriticky zejména ke všem produktům ze sóji, která se jeví nikoliv jako optimální zdroj bílkovin, ale jako potenciální alergen. Tím se stává optimální skladba stravy ještě složitější.

Snížení diverzity mikrobiomu může být jednou z příčin nárůstu civilizačních chorob. Lze se v tom ale vrátit zpět? Pomohl by např. mikrobiální transplantát od příslušníků domorodých národů?

Obávám se, že by zde nepomohla ani svěcená voda, protože jsme si natolik změnili stravu a co hůře, natolik jsme poničili prostředí antibiotiky, chemizací a desinfekčními prostředky, že je otázkou, jak dlouho by se v nás optimální složení mikrobiomu udrželo.

 

 

3. Film “Need for Meat” končí happy endem, kdy se zdá, že váš vztah k masu je vyřešen. Platí to i dnes, rok po jeho dokončení?

Ano, závěr filmu pořád platí. Možná jím ještě méně masa než předtím. I když musím přiznat, že jsem zase těhotná, a chuti na maso se odolává nejhůř.

4. Sice nechceme, abyste musela řešit další problém ve svém životě, ale tak trochu doufáme, že se nějaký najde – sledovat vaši filmovou cestu za masem nás totiž moc bavilo. Máte nějaký nápad?

To je fakt vtipná otázka. Obávám se, že problémů v životě mám dost, ale v tuhle chvíli se mi o nich nechce točit nový film. Dělám teď na dvou krátkých dokumentech. Jeden je o synovi řezníka, který se chce taky stát řezníkem. Takže jsem s jatky ještě neskončila. Určitě jednou natočím ještě nějaký dokument o sobě, ale buďte prosím trpěliví 🙂