Superpotravinový řetězec: jak přijít na mizinu kvůli Oprah Winfrey

Skutečně jsou tzv. superpotraviny tolik prospěšné? A jak vlastně rostoucí globální poptávka ovlivňuje původní obyvatele, kteří takové potraviny pěstují odnepaměti jako klíčovou součást svého jídelníčku?

Superpotraviny - plakát

Superpotraviny – každou chvíli přicházejí výživoví specialisté i samozvané celebrity s objevem nějaké potraviny, která má prý zázračné vlastnosti. Netloustne se po ní a kdo se jí cpe od rána do večera, bude žít navěky. Stejně je to s quinoou – jednou z hlavních hvězd filmu “Superfood Chain”. Ačkoliv tuto plodinu v Bolívii pěstují už tisíce let, stačilo, aby se o ní jako o součásti své diety zmínila televizní hvězda Oprah Winfrey, a Západ se od té doby může po quinoe pominout.

To asi musí mít bolívijští farmáři radost, řeknete si. Zpočátku určitě měli – poptávka raketově vzrostla, a protože nabídky bylo relativně málo, vzrostly i ceny. V tu chvíli ovšem vycítili příležitost i globální zemědělské korporace a státy, které s touto plodinou do té doby zkušenost neměly – Španělsko, Kanada, Čína nebo Indie -, osely quinoou obrovské plochy a rázem byli všichni dohromady schopni dodávat mnohem levněji než bolívijští zemědělci. Ty po pár růžových letech čekal o to strmější pád.

Režisérka filmu “Superfood Chain” Ann Shin chtěla původně točit o zdravotních přínosech potravin. Vyšel jí však z toho film, který je laděný mnohem sociálněji. Jakmile totiž západ nějakou potravinu prohlásí za výjimečnou, mívá to neblahý dopad na místní populaci. Toužíme-li zůstat co nejdéle zdraví, možná bychom se měli v prvé řadě zaměřit na potraviny, které nám rostou doma na zahrádce – v našich zeměpisných šířkách třeba na česnek, zelí, obecně zelenou zeleninu, houby nebo vlašské ořechy – a pokud už zatoužíme po nějaké super zdravé exotice, měli bychom se zajímat o udržitelný původ dané potraviny, který nám může deklarovat například certifikát Fair Trade.

Sdílet
Share on facebook
Share on twitter
Share on pinterest
Share on print
Share on email